Záhadně ztracenou Franklinovu expedici má najít robotický žralok
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Téměř před 170 roky zmizela výprava vedená zkušeným polárníkem sirem Johnem Franklinem. Tento kapitán, vybavený dvěma loděmi Erebus a Terror, měl objevit mýtickou Severozápadní cestu. Po expedici se ale slehla země a záhada jejího zmizení stále ještě není úplně vysvětlena. Přítrž tomu má učinit nejnovější kanadská expedice vybavená tou nejmodernější technikou. Po zbytcích Franklinovy výpravy má pátrat také robotický žralok.
Největší tragédie v dějinách polárního výzkumu
Roku 1845 se z Anglie vydala na cestu na sever výprava Johna Franklina, kapitána královského námořnictva. Ze 129 mužů výpravy se do Anglie nevrátil ani jeden. Jde o nejhorší katastrofu v dějinách polárních výprav – v reakci na ni vznikla spousta hororových příběhů, filmů i knih. Dodnes není zcela jasné, co se stalo; největší vliv na neúspěch měla pravděpodobně nepřízeň počasí. Posádky lodí musely nejméně třikrát přezimovat na nehostinném severu – jen se zásobami, které měly na cestu.
Osud Franklinovy výpravy zachytil i malíř Lancaster na obraze s názvem Člověk míní, Bůh mění…
Informací o osudu polárníků je velice málo; podařilo se nalézt místo, kde přezimovali a kde zemřeli prví tři členové výpravy. Nalezeno bylo i několik písemných zpráv, které expedice zanechala těm, kdo by po ní pátrali. O osudu výpravy se historici dozvěděli i od Eskymáků, s nimiž se Franklin pokoušel obchodovat. Sám velitel výpravy zahynul zřejmě už druhým rokem expedice, ale tím utrpení zbytku posádky teprve začalo.
Stane se Česko arktickou velmocí? Polární ekologové tam hledají budoucnost
Mnoho okolností naznačuje, že vyhladovělí muži se uchýlili ke kanibalismu. Když museli na jaře roku 1848 opustit své lodě, mohli si vzít jen minimum zásob. A když došly ty, jediné maso v okolí bylo na tělech námořníků. Jisté je ale to, že dodnes nebyly nalezeny vraky Terroru ani Erebusu – zřejmě je rozdrtily ledové kry.
Roboti ve službách historie
Tři hroby členů Franklinovy výpravy. Na tomto místě musela expedice přezimovat…
Když psal František Palacký své dějiny, nemohl tušit, že ve 21. století budou historikům pomáhat roboti. Oceánografie s nimi pracuje už dlouho, ale pro historiky jde o jeden z prvních okamžiků, kdy robotických plavidel využijí. „Automatická nebo dálkově ovládaná ponorná plavidla se mohou bez problémů dostat do míst, kde by člověk nepřežil ani sekundu,“ vysvětlil profesor Colin Bradley novinářům z CBC.
Hlavní roli v hledání Franklinovy expedice bude mít Mano, zcela samostatný robot vybavený sonarem a schopný obratné plavby pod vodou. „Dokáže na sonar zaznamenat předměty velké jen několik centimetrů – podle toho, jak hluboko se ponorka pohybuje.“ Jméno Mano pochází z havajského označení pro žraloka; robotická miniponorka připomíná žraloka nejen tvarem, ale také schopností samostatné plavby…
Více se múžete dočíst v celém článku Záhadně ztracenou Franklinovu expedici má najít robotický žralok. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Technika.