Život astronauta má hodnotu 560 miliard korun. Stejně jako životy 33 tisíc Čechů dohromady
Diskuzní fórum (povinná reklama)
„Když zemřeme, chceme, aby to lidé přijali. Pracujeme v rizikovém oboru a doufáme, že ať se nám stane cokoliv, nijak to neohrozí celkový plán. Dobytí vesmíru za riskování života stojí,“ řekl ve slavném rozhovoru americký astronaut Gus Grissom. Astronautům riskování života nevadí, NASA s tím ale problém má. Na kolik si vlastně cení života jednoho kosmonauta?
Vesmírná móda: Jaká velmoc má nejhezčí skafandry
Odpověď na tuto otázku hledal popularizátor vědy Robert Zubrin v knize The Race for Mars. Podle něj si NASA váží lidského života až moc – a ohrožuje tak lidský sen dostat se ke hvězdám. Zubrin to uvádí na jednoduchém příkladu: Když hrozilo zničení Hubbleova dalekohledu, NASA vážně uvažovala o tom, že k němu nevyšle posádku, která by ho opravila. Existovala totiž šance 1:50, že raketa, která měla k teleskopu cestovat, selže a posádka zahyne. Podle Zubrina jde o šanci 2 procenta pro 7 osob, tedy 14 procent na jednu osobu. Cena Hubbleova dalekohledu je 4 miliardy dolarů (80 miliard korun) – Zubrin tedy odhadl cenu života jednoho astronauta na 28 miliard dolarů – v přepočtu tedy 560 miliard korun.
Poslední cesta posledního raketoplánu…
NASA zjevně rizika posuzuje úplně jinak než teoretik Zubrin. Když začínal program raketoplánů, odhadovali konstruktéři, že šance na pád raketoplánu je zhruba 1:100. Dějiny ovšem ukázaly, že experti byli příliš optimističtí – při 135 startech se totiž zřítily dva raketoplány, Challenger a Columbia.
Každý život má jinou cenu
Ve vesmíru je všechno drahé. Stoupá proto i cena lidského života…
Otázka bezpečnosti je při výzkumu vesmíru klíčová. Kolik z omezených finančních prostředků věnovat na bezpečnost posádky? Nenaruší to rozpočet na další mise? A co když jsou astronauti ochotní riskovat život, ale manažeři to nedopustí? Jak vlastně ocenit něco tak křehkého, jako je lidský život? Každý den to řeší pojišťovny, ale ty zkoumají jen malou část problému.
Před několika lety se tímto tématem hluboce zajímal americký ekonom Stan Smith. Výsledky své práce představil v deníku New York Times. Podle něj se průměrná cena lidského života pohybuje kolem 4 milionů dolarů, tedy asi 80 milionů korun. Smith při své studii použil zajímavou metodiku: cenu lidského života stanovil podle toho, jak moc se snažíme odvrátit smrt a kolik do toho investujeme. Vychází z ceny všech prostředků, které životy ochraňují – od kvalitních pneumatik, zámků na dveřích, až po bezpečnostní systémy v jaderných elektrárnách.
Více se múžete dočíst v celém článku Život astronauta má hodnotu 560 miliard korun. Stejně jako životy 33 tisíc Čechů dohromady. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Věda a poznání.