Zvířecí hybridi jsou většinou dílem člověka. Umí je ale i příroda
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Hybridní zvířata jsou potomky odlišných druhů zvířat. Většinou mají tito jedinci problém přežít, ale některé druhy zvířat vznikly hybridizací přirozeně. Není to častý jev, ale pár příkladů v přírodě najdeme. Například vlk rudohnědý (Canis lupus rufus) vznikl křížením vlka obecného a kojota. Nejčastěji však tito jedinci pocházejí ze soukromých chovů a slouží jako zdroj peněz a zábavy. V přírodě k tomu přirozeně nedochází.
| Dvouhlavá zvířata jsou děsivý omyl přírody. Podívejte se na největší sbírku světa |
Šuplíky v přírodě neexistují
Diktát vědy nám vštěpuje, že zvířata můžeme roztřídit pěkně do „šuplíků“, ale skutečnost je o něco složitější. Jasně definované hranice jsou spíš v našich představách než v realitě. Živočichové jednoho druhu vyskytující se na velikých územích s odlišnými podmínkami se od sebe začínají odlišovat. Někdy se zase jeden druh ukáže být směsí vícero druhů.
Zkřížení jedinci mají někdy problém přežít, jindy ale naopak výborně prospívají. Evropa je třeba v současnosti svědkem vítězství kříženců původního jelena lesního s nepůvodním asijským jelenem sikou. Lidé si záhy všimli, že křížení může být z mnoha důvodů pro člověka výhodné (resp. výnosné) a snažili se dosáhnout žádané směsi genů s tím nejlepším, co různé druhy nabízely. Křížení exotických zvířat má poměrně dlouhou tradici, a sloužilo (a v menší míře slouží) spíš jako záliba. Leopon (kříženec leoparda a lvice) byl v zoologických zahradách v Japonsku a Evropě. Liger (potomek lva a tygřice) je oblíbený hlavně kvůli tomu, že dorůstá obrovských rozměrů. Mezi další hybridy patří třeba tigon nebo tigron (potomek tygra a lvice) nebo jagulep nebo jaguleop (kříženec jaguára a leopardí samice) a další.
Vybrali jsme pro vás nejzajímavější zástupce. Podívejme se na ně:
Liger / Tigon
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1421-0“);
Liger (nebo také ligr) je, jak název napovídá, kříženec mezi samcem lva a samicí tygra. Tento kříženec může dosáhnout obrovských rozměrů (zvláště v případě křížení lva indického a tygřice ussurijské). Problémem křížení je v tomto případě (mimo jiné) problematické chování. Lvi jsou sociální zvířata, zatímco tygři žijí osamocený život (kromě období páření). Chování hybridních potomků je pak přinejmenším nevyzpytatelné. Mají sklon k atavismu, tj. u zkřížených potomků se mohou objevit rysy nebo znaky, které už byly evolučně překonány a u daného druhu se už nevyskytují; ale náhle se znovu objeví jako výjimka.
Tigon (někdy tigron, nebo tion) je také kříženec tygra se lvem, ale v tomto případě jde o potomka tygřího samce a lví samice. Je mnohem vzácnější než liger (i když dřívě tomu bylo naopak). Důvodem je především relativní malý vzrůst tygřích samců a především to, že nedosahují velikosti ligerů, a jsou tak pro člověka „méně atraktivní“.
Křížení může však být i (a většinou i bývá) výnosným byznysem. Ten je většinou na počátku křížení těchto šelem – tato zvířata jsou doslova magnetem přitahujícím návštěvníky zoologických zahrad i soukromých chovů.
Podívejte se na video National Geographic o šlechtění a chování ligera:
Leopon
První kříženci leoparda a lvice se narodili v zoologických zahradách v Japonsku, Německu a Itálii. Leopon (viz hlavní fotografie) je větší než leopard a jeho vzhled docela jednoznačně prozrazuje jeho původ. Mají tmavší srst, lví ocas s chomáčkem na konci a hřívu. Stejně jako u ligera je chování leoponů nevyzpytatelné – mísí se geny samotářských leopardů se společenskou povahou králů zvířat.
Program Koshien Hanshin parku v Nishinomiya v Japonsku (1959) se stal poměrně úspěšným – vzešla z něj dvě mláďata a za tři roky další tři potomci. Mladí leoponi však byli neplodní a v roce 1985 zemřel poslední jedinec.
Více se múžete dočíst v celém článku Zvířecí hybridi jsou většinou dílem člověka. Umí je ale i příroda. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Příroda.