Afrika stokrát jinak aneb Viktoriánské šaty uprostřed Namibie
Diskuzní fórum (povinná reklama)
Lidé a cesty“ />Západní Kapsko – africká Evropa
Vděčným terčem fotoaparátů jsou mimo zvěř i malé zemní veverky, při jejichž fotografování musí mít člověk velkou trpělivost
Kolonizace kontinentu bílými lidmi začala od pobřeží. Proto se nelze divit, že v přímořských regionech, zejména v provincii Západní Kapsko, se Afrika nejzřetelněji podobá Evropě. Samotný krásný přístav Cape Town je plný výstavných čtvrtí a částí připomínajících hned Holandsko, hned zase Benátky či Provence.
Zejména vliv holandské kolonizace je patrný na první pohled. Však také Holanďané, neboli Búrové patřili vůbec k prvním zdejším kolonistům.
Jako magnet přitahuje člověka ihned po přistání v Kapském městě obrovský masiv Stolové hory. Tyčí se nad oceánem do výšky 1 086 metrů. K jejímu zdolání vedou dvě cesty. Jedna za pomoci lanové dráhy, která převýšení přes 700 metrů zdolá zhruba za 5–6 minut, druhá pak pěší. Bez aklimatizace den po přistání potřebujeme na stejné převýšení skoro pět hodin. Výhledy jsou však nepopsatelné, stejně jako úžasně se měnící flóra během celého výstupu.
Cedrové hory – africká pohádka
Za svou dnešní podobu vděčí Cedrové hory bohaté skalní „výzdobě“. Patrně nejznámějším útvarem je skalní brána Wolfberg Arch.
Zhruba 300 km severně od Kapského města se uprostřed Cedrových hor ocitáme na vinné farmě rodiny Nieuwoudtů. Patří k nejvýše položeným vinicím v Jižní Africe, a přesto nebo snad díky tomu se na ní produkují a vyrábí vína vynikající kvality. Nieuwoudtové zde hospodaří již šestou generaci a jejich farma vyhlíží pohádkově.
| To nejlepší z HedvabneStezky.cz: Dobrodružství v jihoafrické přírodě |
Cedrové hory bývaly pokryty souvislými porosty lesů. Byly to sice cypřiše (Widdringtonia cedarbergensis), endemické stromy této oblasti, přesto ale hory dostaly své jméno podle cedrů. Dnes je většina porostů vymýcena.
Hory zdobí mnoho krásných skalních útvarů, jako například velká skalní brána Wolfberg Arch, skalní pilíř zvaný Maltézský kříž a další. Napříč skalnatými horami vedou desítky kilometrů turistických cest, které je možné absolvovat kratšími i delšími, až pětidenními treky.
Orange River – jihoafrická tepna života
Na cestě od jihu k severu jižní Afrikou musíme zákonitě dojet k břehům veliké řeky Orange, tekoucí od východu na západ v délce přes 2 000 km. Přijíždíme k ní v místech, kde řeka překonává skoro 60 metrů vysokou terénní nerovnost vodopádem Augrabies Falls. Domorodci ho nazývali Místem velkého hluku a jelikož se k němu dostáváme po nedávných deštích, musíme souhlasit, že název je to výstižný.
| OBRAZEM: Statečná slonice ubránila mládě před hyenami |
Ve stejnojmenném národním parku kolem vodopádů se poprvé ve volné přírodě setkáváme s mnoha druhy typické africké zvěře. Cestu nám kříží stádo zeber, žiraf a antilop skákavých. Při chůzi kamenitým terénem to často v okolním houští zašustí, jak před námi prchají drobní savci, ještěrky a dost možná i hadi či škorpióni. Pevná, vyšší obuv tu rozhodně není na škodu.
Kalahari – africká velká žízeň
Ve výběžku Jižní Afriky u hranic s Namibií vstupujeme do pouště Kalahari. Čekala jsem písečné duny, vyprahlou zemi bez života. Opak je pravdou. Mírně zvlněný terén vytvořený vegetací pokrytými dunami vypadá jako zahrada. Keře i tráva jsou svěže zelené a hojně doplněné rozkvetlými koberci nízkých trvalek.
Křováci patří k tradičním obyvatelům Kalahari. Po staletí to byli věhlasní stopaři zvěře,lovci a kočovníci. Moderní svět je dnes staví do role spodiny společnosti.
Voda je tu vzácná, ale její příchod udělá s pouští zázraky. Netroufáme si tvrdit, že má tu moc proměnit v zahradu celou Kalahari, neboť se jedná o obrovské území. Její centrální oblasti zůstávají po celý rok opravdovou pouští. Nejvíce o ní vědí zcela určitě její tradiční obyvatelé, kočovní sběrači a lovci, tedy Sanové, které my nazýváme Křováky. Kalahari je jejich domovem po celá staletí. Je to etnikum žijící v těsném sepjetí s přírodou a považující poušť za svou matku zemi.
Kalahari bývá po většinu roku suchá a o vodě si může nechat jen zdát. Když vytoužený déšť přijde, promění krajinu k nepoznání.
V rozlehlé části pouště, která byla prohlášena národním parkem Kalahari Gembok n.p., však zcela ztratili možnost žít svým životem. V parku smí zůstávat pouze zvěř, Křováci nikoliv. Ti byli doslova vystrčeni z parku ven, mimo chráněné území.
| Uklízel jsem na poušti odpadky. Unikátní způsob jak se dostat do Egypta |
Byli násilně odděleni od své kořisti. Mimo park nemají co lovit. Proto tady lze spatřit smutné výjevy ze života „civilizovaných“ Křováků. Už to nejsou hrdí a stateční lovci. Aby vůbec přežili, musí se naučit používat peníze, přijmout pravidla bílých, pochopit co je obchod. Stávají se z nich drobní řemeslníci a obchodníci.
