Česko-americký tým přírodovědců objevil univerzální matematický vztah, který popisuje, jak se mění počet druhů organismů na studované ploše. Objev, globálně platný pro různé skupiny obratlovců, může pomoci odhadovat počet druhů, které by vymřely, pokud bude zničeno jejich prostředí. Výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. O výzkumu včera informovala ČTK Alena Ječmínková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v […]
Stříbřitá oblaka, zářící uprostřed noci, byla poprvé pozorována v roce 1885… Letošní sezona nočních svítících oblaků je v plném proudu. Objevují se po celé obloze, což je na české poměry neobvyklé. Doba pozorování je večer mezi desátou a půlnocí, či ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou nejlépe s dobrým výhledem k severu, radí astronomové. Jsme […]
Nedávno jsme psali o nejbizarnějších budovách ve světě. Výstřednost však může být ošklivá, ale i krásná. Hotel Rjugjong v Pchjongjangu, pětihvězdičkový hotel Atlantis, palác parlamentu v Bukurešti a žižkovský vysílač obsadily první příčky žebříčku deseti nejošklivějších staveb světa, který sestavil americký zpravodajský server CNN. Připomeňte si všech deset nejošklivějších staveb a pomozte nám najít nejošklivější rodinné […]
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1363-0“); Kostnici byste našli Jakubského náměstí. Dříve se tam nacházel hřbitov, a to už od začátku 13. století. Kostnice vznikla až později. Hřbitov byl na konci 18. století zrušen a kostnice pak uzavřena. Ke slovu se dostala až o mnoho let později, v roce 2001, kdy ji objevili archeologové při průzkumných pracích. Nejpodivnější kostely světa: […]
Na každoroční pomyslné dráze dosáhlo Slunce o slunovratu nejsevernějšího bodu a začíná se vracet k rovníku. Je proto nejdelší den v roce a naopak nejkratší noc. Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Na jižní polokouli je v tuto dobu naopak astronomická zima. Klimatologické léto trvá od 1. června do 31. srpna. […]
Labe lososy v době jejich tahu kdysi doslova vřelo – rybáři je lovili do obrovských sítí, a to rovnou několikrát ročně. Z Labe se lososi šířili i do jeho přítoků, takže se dostávali na stoly kdejaké české rodiny. Není divu, že například slavná kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové uvádí rovnou sedm receptů na lososí pochoutky. Losos […]
Jeskynní systém Mladečských jeskyní se nachází v olomouckém kraji pod vrchem Třesín (345 m n. m.). Název vrchu je přitom odvozen od sousloví „třes se“ a vychází z faktu, že se ve zdejších lesích kdysi hojně přepadalo a loupilo. Okolo vrchu Třesín vedla ve středověku obchodní cesta z Čech do Olomouce a podle pověstí sloužily […]
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1357-0“); Atlas představuje dosud největší objem dat shromážděných v jedné knize za pomoci těch nejmodernějších technologií. Ukáže vám třeba průběh zemětřesení z roku 1858 a nedávných ničivých povodní nebo vás seznámí se současným stavem českého průmyslu. Vše o ocenění si budete moci najít na webových stránkách Světové kartografické únie – ICA. A to není vše, už v roce 2011 […]
Kevin Carter, který v Hollywodu dělá speciální efekty, vyrábí barvením a broušením hrůzostrašné oční čočky. Ty nejdražší se prodávají až za 500 liber – v přepočtu asi 16 000 korun. runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1335-0“); Carter je maluje a připravuje vlastnoručně, každá čočka je tedy naprostý originál. Výrobou jedné stráví až dva dny – je to pro něj podobná […]
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1334-0“); Johann Gregor Mendel, přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti, studoval vídeňskou univerzitu, ale závěrečné zkoušky ve Vídni v roce 1856 se mu ale složit nepodařilo. Až do roku 1869 zůstává učitelem na reálce, a navíc vyučuje fyziku a přírodní vědy na Technickém učilišti v Brně. Neúspěch ve Vídni ho musel mrzet, ale bezpečný svět za zdmi […]
Jen u 17 z 50 000 známých meteoritů víme, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly, než dopadly na Zemi. Vědecké přístroje zaznamenaly bolid, který byl tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku, 7. května 1991. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů nad vesnicí Přibyšice západně od Benešova. Astronomové předpověděli, že z metrového tělesa malá část […]
Antonín Mrkos (1918–1996) odjel do Antarktidy už jako známý astronom, jehož specialitou bylo objevování komet. 2 800 kilometrů nejnepříznivější krajinou na Zemi Zásobovací kolona postupuje směr Vostok. Cesta nejnepřístupnější krajinou na planetě, 2 800 km za 65 dnů. FOTO: Antonín Mrkos Se 3. a 4. sovětskou expedicí pobýval v Antarktidě v letech 1957–1959. Přezimoval na stanici Mirnyj, měřil […]